Nad dárcovstvím krve jsem přemýšlela ve svém životě už několikrát, ale vím, že vzhledem k jednomu dřívějšímu závažnějšímu onemocnění jsem z možného okruhu dárců vyloučena. A proto jsem tuto oblast do detailů nesledovala, vždy jsem dárce obdivovala a měla jsem jen jakési matné tušení, že je možné si nějak dárcovství odečíst z daní. Nic proti tomu. Dnes jsem si přečetla, že dárců krve prý ubývá. To je věčný boj, chápu, ale prý jich úbývá ve prospěch placeného odběru krevní plazmy. Ano, i plazma je potřeba, ale…
Zajímavý článek na toto téma právě vyšel na idnes.cz. Krevní plazma je jen částí krve, která se zpracovává hlavně pro výrobu léků. Obnovuje se rychleji než červené krvinky, jde ji darovat častěji. A za peníze. Tenhle článek je spíše takovým zamyšlením nad tím, co jsem si právě přečetla, a trochu mě to negativně překvapilo.
Z dárcovství plazmy se podle idnes.cz stal výnosný byznys. Máme jí údajně dostatek, takže se vyváží do ciziny. Asi není divu, že je jí dost, když za jeden odběr lze dostat cca 400 korun a odběrů může být až 30 ročně, zatímco krev je možno kvůli pomalejší obnově červených krvinek odebírat „jen“ 4x do roka a navíc bez přímého cash na ruku. Nemám sebemenších pochyb, že tato „investice“ se soukromým odběratelům plazmy bohatě vrátí.
Zdravotnictví je u nás neskutečný byznys. Obchod se zdravím, na kterém se přiživuje kde kdo. Jásání nad tržním hospodářstvím v tomto duchu mě osobně děsí. Hned se mi vybaví zkušenosti z Ameriky, kde mnozí nemají na péči doktora peníze. Stačí se podívat na film Lepší už to nebude a uvidíte ukázkový příklad. Pracující matka se silně astmatickým dítětem nemá peníze na jiného doktora než nezkušené mladé mediky, kteří jejímu synovi nejsou schopni pomoci. Když jsou ale peníze, náhle jde všechno. Tam se dostat nechci.
Takže – i když tu píši o zisku peněz a tohle je zřejmě jeden ze způsobů, jak si přivydělávají například studenti – za sebe říkám, že za peníze bych darovat krev a plazmu nešla. A pokud bych volila odběrové místo, pak mimo soukromý sektor. Ani to není stoprocentní záruka, že se z mého daru nestane předmět byznysu, ale vidím to jako schůdnější cestu. Kdo vidí za vším pouze peníze, toho nepřesvědčím, ale třeba se nad touto situací někdo další aspoň zamyslí. Tak jako já.
