V tomto článku se nebudu zabývat různými internetovými klikačkami, ale spíš jedním menším nešvarem, jenž souvisí s klikáním na reklamy, které si dnes každý webmaster i tvůrce navštěvovaného blogu může za určitých okolností (pokud například na webu nenabízí warez, zbraně, adult obsah atp.) umístit na webové stránky. Nejznámějšími internetovými reklamními systémy používanými u nás jsou Sklik provozovaný Seznamem, Google Adsense a Etarget.
Na jedné straně jsou zadavatelé reklamy a na té druhé pak webmasteři, z jejichž stránek se na stránky zadavatele reklamy při dobré konstelaci hvězd a přípravě reklamní kampaně dostane správná cílová skupina (chcete-li potenciální zákazníci a čtenáři), která klikne na jejich reklamní odkaz. Za každé takovéto kliknutí pak webmaster dostane nějaký menší obnos, který se mu připočte na jeho účet, a když dosáhne výplatní hranice (například v případě Adsense to bylo 100 dolarů, nově 70 eur), jsou mu peníze zaslány na účet. Menší weby se stabilní návštěvností si tak mohou vydělat na hosting, větší a úspěšnější weby (případně „MFA“ – tj. „Made For Adsense“ – což značí „pro Adsense udělané“ weby, jež bývají obvykle také na hranici pravidel) mohou přinést drobnější i větší zisky.
A o tyto zisky také celé řadě lidí jde. Je to jeden ze způsobů výdělku a sama jej také využívám, ale legitimní je jen potud, pokud splňuje určitá pravidla. Mluví se tu o systému PPC, tedy „Pay Per Click“ – platbě za kliknutí. A hlavním pravidlem je nemást návštěvníky a nenabádat je ke kliknutí na reklamu. (Skutečnost, že si na reklamy nesmíte klikat sami snad není nutné zdůrazňovat.) To je ovšem prokazatelné jen v případě, že tak jedinec činí nějakým způsobem přímo na webu.
Stále více se však setkávám na různých fórech s tím, že si majitelé webů nabízejí vzájemnou „výpomoc“ v duchu: ty klikneš mně na reklamu a já tobě. Zadavatelé reklamy, které tahle „výpomoc“, při níž se jim ani omylem nedostane kvalitních návštěvníků, pak jen spláčou nad výdělkem. Však také za prokázání podobného jednání hrozí doživotní ban toho kterého účtu.
Tím to ovšem nekončí. Už asi třikrát poslední dobou mi na různých místech přišel vzkaz od nějakého mně osobně neznámého člověka, dlužno dodat, že obvykle pod dámským jménem nebo přezdívkou, abych „jí“ klikla na tom a tom webu na tu a tu reklamu a „díky“. Slečna, anebo vychytralý mladík, který ví, že „slešince stláášně mocinky plošící“ přece jen spíše lidé vyhoví, si však také koleduje o ban účtu, ale oproti jiným prokazatelným praktikám, toto se dokazuje špatně.
Proč to píšu? Na jednu stranu chci poukázat na jednu zajímavou cestu k výdělku, na stranu druhou však také upozornit, že vždy se vyplatí dodržovat pravidla fair play. Sice je mi jasné, že toto na úrodnou půdu asi nepadne, ale poté, co jsem nedávno otevřela další podobný vzkaz, tak jsem se o dojem z těchto praktik musela aspoň podělit.
